Novela zákona o obcích není jen o změnách v odměňování členů zastupitelstev obcí

Dnem 1. ledna 2024 nabyl účinnosti nový zákon č. 418/2023 Sb. (dále jen novela), kterým se mění mimo jiné i zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o obcích). V souvislostí s novelou se mluví nejvíce o změnách v odměňování členů zastupitelstev obcí. Skutečně novela obsahuje z velké části právě změny ve stávajícím odměňování členů zastupitelstev obcí, za kterým udělal v květnu loňského roku tlustou čáru Ústavní soud[1]. Většinu ustanovení zákona o obcích, která se týkala odměňování, ale také nařízení vlády č. 318/2017 Sb., o výši odměn členů zastupitelstev územních samosprávných celků, Ústavní soud zrušil. A protože k odměňování bude mnoho návodů, článků a výkladů, zaměříme se v článku spíše na ostatní změny, které ve světle změn v odměňování členů zastupitelstva obcí trochu mizí, ale nejsou o nic míň důležité.

Změny v novele můžeme rozdělit do několika okruhů a podle těchto okruhů bude dále řazen výklad:

  1. odměňování
  2. působnost orgánů obce
  3. spolupráce mezi obcemi
  4. přenos působnosti
  5. činnost obce v různých krizových situacích a při mimořádných událostech
  6. ostatní změny

V první části článku si představíme okruh v bodě 5 a 6 a v druhé části v příštím čísle si představíme ostatní okruhy změn.

Začneme u okruhu šestého – ostatní změny. Drobné úpravy doznal § 26 zákona o obcích, kdy obci odpadá povinnost, aby o uzavření dohody o změně hranic, při které nedochází ke sloučení obcí, připojení obce nebo oddělení části obce, informovala Ministerstvo financí a finanční úřad. Nadále zůstává povinnost, aby obec informovala o uzavření dohody Český úřad zeměměřičský a katastrální a příslušný katastrální úřad. V souvislosti s tím byl částečně změněn § 26a zákona o obcích, který se týká změny hranic obcí, kdy z moci úřední o změně, v případě, že se obce nedohodnou, rozhodne Ministerstvo vnitra. Nově už není povinností Ministerstva vnitra zaslat své pravomocné rozhodnutí v této věci Českému statistickému úřadu. Stejně jako v předchozí situaci, zůstává povinnost zaslat opis svého pravomocného rozhodnutí Českému úřadu zeměměřičskému a katastrálnímu a příslušnému katastrálnímu úřadu.

U šestého okruhu – ostatních změn jsou dále změny v možnostech utajení informací v rámci nabytí různých věcí. Od 1. září 2017 bylo v zákoně o obcích zavedené pravidlo, které obci umožňovalo, aby nezveřejňovala usnesení týkající se nabytí věci v dražbě, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku nebo o jejím nabytí jiným obdobným způsobem, a to až do ukončení soutěže či dražby. Dále bylo stanoveno, že se usnesení neposkytne ani podle zákona o obcích, ale ani podle jiného zákona [2]. Zákon tedy v této době umožnil znepřístupnit pouze usnesení v této věci, nikoli jakékoli další informace, což v praxi činilo potíže. Z výše uvedených důvodů byl text zákona upřesněn ve smyslu, že obec může znepřístupnit jakoukoli informaci, nikoli pouze usnesení příslušného orgánu. Podmínkou znepřístupnění je, že je reálná obava znevýhodnění obce oproti jiným zájemcům. Poslední změnou ostatních úprav je úprava části zákona o obcích, jež stanovuje pravidla dozoru a kontroly. V rámci dozoru jsou změněny § 123 až § 126. Obci odpadá nově povinnost při výzvě dozorujícího orgánu k nápravě právních předpisů odesílat společně s informací o nápravě samotný právní předpis, neboť ten je v souvislosti s novou právní úpravou informačního systému Sbírky právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů veřejný. Dále pak má obec nově právo sdělit dozorujícímu orgánu (Ministerstvo vnitra či krajský úřad), že nápravu dle výzvy nezjedná. Týká se to nejen nápravy právních předpisů, ale i jiných opatření, rozhodnutí a usnesení, a to jak v samostatné, tak i v přenesené působnosti. Nově jsou upraveny dále v § 129a zákona o obcích pravidla pro kontrolu:

  • Obec je povinna zajistit nápravu nedostatků zjištěných kontrolou výkonu samostatné působnosti.
  • Požádá-li obec o doporučení opatření k nápravě nedostatků zjištěných kontrolou, uvede kontrolující tato doporučení v protokolu o kontrole.
  • Starosta, popřípadě jím pověřený zástupce, seznámí s protokolem o kontrole zastupitelstvo obce na jeho nejbližším zasedání konaném po ukončení kontroly. V případě, že byl kontrolou shledán nezákonný postup obce, přijme obec opatření k nápravě zjištěných nedostatků a opatření k zamezení opakování kontrolou zjištěných nedostatků.
  • Informaci o přijatých nápravných opatřeních obec vyvěsí na úřední desce obecního úřadu po dobu nejméně 15 dnů.
  • Obec informuje Ministerstvo vnitra o splnění povinností stanovených výše.

Pátá oblast změn se týká činnosti obce v době mimořádných událostí či krizových stavů. Novela se dotkla § 89, § 90, § 92 a § 103a. Zkušenost z doby covidové dovedla zákonodárce k přijetí pravidel pro stavění běhu lhůt v případě, kdy je na území obce vyhlášen krizový stav, mimořádné opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádné veterinární opatření. V takovém případě neběží lhůta pro svolání zasedání zastupitelstva obce (ani obecná tříměsíční, ani mimořádná lhůta daná starostovi obce v případě, že o svolání zasedání požádá část členů zastupitelstva obce), ani neběží lhůta pro rozpuštění zastupitelstva obce Ministerstvem vnitra (pokud se nesejde po dobu 6 měsíců). V případě výše uvedených krizových stavů a mimořádných událostí může starosta obce rozhodovat ve věcech samostatné působnosti, které nejsou svěřeny jinému orgánu, namísto rady obce – tedy v oblasti tzv. zbytkové pravomoci rady obce dle § 102 odst. 3. Stejně tak, pokud si tuto pravomoc vyhradilo zastupitelstvo obce, tak i místo zastupitelstva obce rozhoduje starosta obce. V případě, že tyto pravomoci byly svěřeny některému z odborů či úseků obecního úřadu, tak v tomto případě nemůže starosta rozhodnout, neboť obecní úřad je funkční i v době krizových stavů a mimořádných událostí a není mu jednání (rozhodování) znemožněno. Nově jsou zakotvena pravidla pro distanční jednání zastupitelstva obce i rady obce s podmínkou, že konkrétní pravidla musí obsahovat jednací řád dotčeného orgánu.

Ostatní změny budou představeny v dalším čísle Moderní obce.

Publikováno v časopisu Moderní obec č. 2.


[1] Nález Ústavního soudu ze dne 9. května 2023, sp. zn. Pl. ÚS 22/22, uveřejněný ve Sbírce zákonů pod číslem 160/2023 Sb

[2] Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů